Přeskočit na hlavní obsah

Článek č. 100 aneb co vás čekalo a neminulo

100 - jedna, nula, nula. To je číslicemi vyjadřený počet článků, který jste mohli vidět na tomto blogu. Jsem ráda, že jsem je mohla psát, že mě bavilo je psát a hlavně, že mě to baví čím dál více. Děkuji za milé reakce a já budu moc ráda, když se tato má činnost bude rozvíjet alespoň na stejné úrovni, jako začala.

Konec sentimentality. O čem všem jsem vlastně psala? :-)



Úplně první článek tohoto blogu byl o tom, jak jsem pekla dort na motivy Kapitána Ameriky pro svého kamaráda // Dále jsem vám ukázala, jak "bydlím na paletách". To se ale změnilo a už spím na normální posteli i v jiném pokoji :-)

 V červenci jsem dělala domácí levandulovou limonádu // A seznámila vás o mých nákupech na ebay - ruku na srdce, tyto hodinky jsem měla na ruce asi dvakrát.

Psala jsem o tom, jak jsem malovala pro svého přítele obrázek z jeho oblíbené hry LoLka. Kdo ví proč, tento článek si dlouho držel prvenství nejnavštěvovanějších.

Aby toho kreslení nebylo málo, vytvořila jsem i nákres domácích burgerů. Pozn. líbí se mi, jak jsem nakresila tu cibuli :-D

 
Má první výhra v giveaway! Měla jsem z ní obrovskou radost (stejně tak jako ze všech ostatních) a řadu produktů do teď používám.

V článku Dárek k Vánocům za 50.-Kč jsem dala návod na výrobu čaje. Drží si prvenství sledovanosti do teď.
 
Odtajnila jsem i to, co si přeji najít pod stromečkem. Byla jsem hodná a dostala jsem všechno, co na mém wishlistě bylo :-)

Během zkouškového období jsem využila prázdné svícny z Ikea v několika verzích.

Se začátkem února začal i nový semestr a ten jsme s Honzou zahájili mlsáním v mamacoffee. Kavárně, na který jsem vám dala tip.

Doufám, že jste našli alespoň jeden článek, který vás zaujal a já se budu těšit na ten dvoustý! 
Přeji krásný pátek,

Pokud se Vám článek líbil a chcete vidět další, klikněte na odběry, děkuji! ♥

Komentáře

  1. Všechny články si jdu zpětně přečíst:) Děkuji za obohacení, pobavení i příjemnou atmosféru u tvého blogu:) a těším se na další stovku:) M.

    OdpovědětVymazat
  2. Tééda, na sto vypadáš fakt skvěle :-D (Promiň, ve zkouškovém si neopodstatněně myslím, že jsem prostě k zulíbání vtipná :-D) Obdivuju tvoje skvělé nápady a jsem za tebe v blogosféře opravdu ráda! :-)

    OdpovědětVymazat
  3. To je moc pěkné shrnutí :) Já jsem zrovna teďka taky překročila 100 článků
    Blog by Veru

    OdpovědětVymazat
  4. Gratuluji ke stovce a moc se těším na další četení. Burgery si musím najít, ty zatím neumím a nezkoušela jsem je ;) bára.kára blog

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Každým Vaším komentářem jsem moc potěšena :-) Děkuji..

Populární příspěvky z tohoto blogu

#89 Jak si vylepšit diář

Máte klasický papírový diář, nebo jste si tiskli měsíční plánovací diář z internetu?  Já mám oba - klasický papírový na osobní záležitosti a ten vytisknutý čistě jen pro blog. Ten mám ve formátu A5 a založený v šanonu (už chápete proč jsem měla potřebu čistit děrovačku :-)).
Ale aby to nebylo tak suché, rozhodla jsem si oba nějak vylepšit. Na Pinterestu můžeme najít nespočet "print labels", ale jsou zpravidla anglicky, jak jinak. A jelikož já preferuji spíše češtinu, "vyrobila" jsem některé sama :-)

#93 DIY: Co se svícny z IKEA?

Svíčky z IKEA milují všichni. Někteří se možná bojí, aby nevyhořeli (viď, tati?), ale stejně je milují. A i tak si je koupíme, ačkoli je vlastně ani nepotřebujeme. Dvacet pět hodin celkem obstojné vůně je prostě fajn.

Když stojíme v obchodě a házíme bezhlavě jednu svíčku za druhou do vozíku (protože "no neber to, za tu cenu!"), možná nám nedojde, že po vypálení vosku zůstane docela pěkná skleněná nádobka. Taková, že pokud v sobě máme alespoň trochu vetešníka, bude nám líto ji vyhodit. Ať jich máme doma klidně sto padesát! :-)
A tak jsem tu s pár tipy, co s takovou nádobkou udělat.

#58 Ostříhaná aneb jak jsem se svěřila do rukou učnici...

Ahoj,
otázka na začátek: Svěřily byste své vlasy do rukou začátečnice? 
Já jsem celkem dlouho řešila dilema, jestli teďka jít nebo nejít ke kadeřnici. Potom přišel na řadu výběr kadeřnice, jelikož k té "mojí" se mi už nechtělo. Ne, že by stříhala špatně, ale vždycky mi udělala na hlavě něco, co jsem úplně nechtěla (ačkoli to třeba ani nebylo ve finále špatné).  Nakonec jsem tedy přemýšlela, co bych tak na té hlavě chtěla.