Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

#223 Kočky v Plechárně

Nejnovější příspěvky

#222 Bez chemie - přírodní hnojiva

I když v současné době pokrývá téměř celou naši republiku sníh a do bílého dne se dnes konečně vzbudila i Praha, směřují mé myšlenky spíš k jaru. Možná to je tím hyacintem, který nám krásně v kuchyni vykvetl, možná pohledem na kocoura, který se odpoledne vyhříval na pruhu slunce svítícím do obýváku. 
A možná je to tím, že tuhle jarní chuť hrabat se v hlíně mám každoročně. Patrně to mám po mamce, která ve čtvrtek donesla z nákupu semínka ředkviček, hlávkového salátu a kedluben.
Nikdy jsme nebyli taková ta #zerowaste (tenhle výraz tak nemám ráda ^^) rodina, už jen kvůli tomu, že topíme částečně uhlím. Zase ale třídíme papír a  plast, v domácnosti nepoužíváme chemii jako jsou někdy až zbytečné aviváže, plýtváním jídlem jsme na nule. A chtěla bych to posouvat ještě dál.. 
S tímhle tématem se ještě pojí můj velký koníček - zahrada. Mamka vždy byla a stále je velký odpůrce jakékoli chemie určenou na podporu růstu (nebo i záhubu) rostlin... Byla jsem k tomu vedena i já a byť mohou reklamy na ty…

#221 Můj (půl)rok offline a 2017 ve fotkách

Kdybych měla bilancovat teď už skoro uplynulý rok, došla bych pravděpodobně k závěru, že byl celkem přelomový. Ukončila jsem školu, našla si práci a řekla bych, že i trochu dospěla. 
Velkou změnou bylo i to, že jsem si musela začít víc organizovat čas - akce, výlety a podobně plánovat spíše na víkendy, smířit se s tím, že když se mi nebude chtít vstávat, budu se muset stejně zvednout a tak nějak si poupravit priority. Obecně totiž nemám ráda slova "promiň, nemám čas"... Opravdu se může stát, že člověk vážně nestíhá, ale z 90% se stejně jedná o to, že má zkrátka jinou prioritu.. 
Co se týká priorit, přemýšlela jsem také o blogu a celém tomto virtuálním světě. Blog je se mnou v různých podobách skoro polovinu mého života, a tak mě vlastně ani jednou nenapadlo, že bych s ním skončila. Jen jsem cítila potřebu stanovit si jasný směr, kudy pokračovat dál. To bylo na jaře a já končila studium. Psala jsem absolventskou práci, učila se na závěrečné zkoušky a veškeré činnosti na noteboo…

#220 Kde jsem byla s Knihou kaváren / 2016 ?

Přijde mi to jako pár týdnů, co jsem si objednávala na e-shopu Coffee Embassy Knihu kaváren pro rok 2016 a o polední pauze během školy si ji šla vyzvednout do Original coffee v Betlémské ulici. Přitom je to už rok a změnilo se toho tolik. Už nejsem ani studentka a zmiňovaná kniha už ani neplatí. 


Během mého cestování za kávou jsem se setkala s několika dotazy, co to je za knihu. Tak ještě jednou - je to kniha, kterou vydává Coffee Embassy k příležitosti Prague coffee festivalu. Je to jakýsi průvodce celkem 43 kavárnami v Česku, na Moravě i Slezsku, přičemž vám při návštěvě každé z nich náleží jedna káva zdarma - výměnou za razítko :-) 
Kniha kaváren 2016
Když jsem si knihu poprvé prohlížela a hned na první straně viděla mapu Česka s vyznačenými městy s kavárnami, ihned se mi v hlavě tvořily skupinky míst, která určitě navštívím, která možná navštívím a ta, která jsou pro mě spíše nereálná. Jak tomu tak nakonec bývá, navštívila jsem zejména ta, které jsem zrovna v plánu úplně neměla. Ta…

#219 Café Loggie

Jestli jsem v něčem tak trochu nenapravitelná, je to zjišťování informací o místě, kam jedu. Sice jsem povětšinou organizátor co se týká plánu cesty, časového rozvržení, popř. zmapování okolí, ale nikdy jsem nebyla ten typ člověka, který by si před cestou do nějakého města/země koupil průvodce (jakožto knihu ^^) a sepisoval si, co všechno nesmí minout. Věřím, že tahle činnost může být přínosná, ale zároveň jsem ji vždycky považovala za "vyspoilerování" daného místa... Raději se nechám překvapit. 
Asi bych tak udělala, kdybych jela např. na jiný kontinent, ale co si budeme povídat, zrovna Jičín není tak daleko.. 

Jenže.. tentokrát bylo cílem výletu i dobré kafe, a tak se malý spoiler zrovna vyplatil. Netrvalo to zas tak dlouho a na internetu jsem našla Valdštejnskou lodžii, které je propojena s městem Jičín 2km dlouhou alejí. Na podzimní procházku vážně krásné místo! O té jsem, přiznám se, neměla do té chvíle ani ponětí... Možná proto, že si nehledám nic předem ^^. 
Ve stručnost…

#218 PoČesku po Česku: Jičín

Jelikož toto léto nemám v podstatě žádnou dovolenou, začínají mě vždy v polovině týdne napadat myšlenky týkající se víkendového výletu. A jelikož mám zároveň kamaráda narozeného v červenci, který každoročně slaví, bylo pro uplynulou sobotu o program postaráno. 
Věděla jsem, že bych potřebovala spíš trochu spánku a odpočinku, zvlášť když po večerní grilovačce toho tolik nenaspíme, ale taky jsem si nechtěla nechat vzít volný čas, ze kterého chci poslední dobou vytěžit maximum. Přiznám se, že až nástupem do práce mi slovo pátek začalo dávat opravdový smysl. Začali jsme tedy ve společné konverzaci házet tipy, kam bychom se mohli podívat. Jako malá jsem s rodiči a bráchou hodně cestovala (a vlastně pořád cestujeme - ať už dohromady nebo zvlášť) po Česku, a tak je výběr místa, kde jsem ještě nikdy nebyla, trošku zúžený.
Nakonec volba padla na Jičín s tím, že se cestou stavíme u zámku Loučeň a u Chateau Mcely. 
...Jičín...

Poslední dvě zmíněné jsme spíš jen zahlédli, ale Jičín mě překvapil. Znov…

#217 Republica coffee

Když jsem plánovali náš výlet do Karlových Varů, bylo jasné, že Kniha Kaváren pojede s námi. Samozřejmě jsme věděli, že díky doprovodným akcím v průběhu festivalu na nedostatek kofeinu neumřeme, ale i tak jsme nechtěli minout Republica coffee, která je uvedena právě ve zmíněné knize.
Republica Coffee
Parkovali jsme u autobusové zastávky Karlovy Vary, Tržiště a podle matných vzpomínek (a davu) jsme šli směrem do centra. Dvakrát jsme odbočili, stáli na třídě T.G.Masaryka a naproti nám Republica coffee. 

Jelikož byl o kávu velký zájem, fungoval i venkovní bar, který je umístěný na maličké zahrádce ve vnitrobloku. Ta byla vcelku příjemná, ačkoli se mi svého času všudypřítomné bílé palety začínají trochu okoukávat. Využili jsme tedy sezení v prvním patře, kde jsou cihlové stěny (ty se mě neomrzí snad nikdy) a pohodlná křesílka.