Přeskočit na hlavní obsah

#228 Kam na kávu?: Až na půdu

Skoro to vypadá, že neustále přejíždíme ze severu Čech do těch jižních. A ono to tak vlastně je. Nějak se nedokážu rozhodnout, jakou část mám radši. A asi se rozhodovat nechci, protože obě mají co do sebe. Stejně jako každý kout České republiky. Chci procestovat všechny. 

Víkend před čtrnácti dny jsme trávili na farmě nedaleko v Jižních Čechách. Vzali jsme s sebou kola, zajeli si s naší klasickou několika kilometrovou zajížďkou na první točenou zmrzlinu do Blatné a přespali letos poprvé ve stanu. 

Když jsme se vraceli v neděli domů, změnili jsme směr cesty a zastavili se v Písku. Tohle město bylo založeno v první polovině třináctého století a do současnosti v něm stojí nejstarší kamenný most v Česku - ale to jistě všichní víme ještě ze základky ^^.

Přímo v historickém centru se také ale nachází kavárna 
Až na půdu.
Dozvěděla jsem se o ní díky Knize kaváren, do níž jsem si její návštěvou udělala další skalp.

Podnik naleznete v Jugmannově ulici č. 34/11. a z čistě praktického hlediska rovnou uvádím, že mají v pondělí zavřeno - kdybyste na tyhle "výjimky" byli experti stejně jako my ^^. 

Při vchodu do kavárny procházíme jakousi verandou, kde jsou místa k sezení, nahoru k baru vystoupáme po schodech, objednáme kávu, a potom sejdeme po několika schodech na dvorek. Dokud ještě pořád nevíme, kam se usadíme, čeká na nás posledních pár schůdků a jsme na opravdové zahrádce v jakémsi vnitrobloku. Je to ale opravdu kus zahrady, kde je dost prostoru na rozložení deky. A je jedno, jestli jdete s přáteli na brunch, nebo na kávu s kopou dětí okolo sebe.

Pokud znáte pražského Alchymistu a jeho zahrádku, asi budete vědět, o čem mluvím. Těžko ale popisovat - mrkněte třeba na jejich instagram @aznapudu. Interiérem jsou ovšem naprosto odlišní. 


A je to kavárna. Takže o kávě - vlastně nás na tomhle místě dostihl ten kus severních Čech, o kterých jsem mluvila úplně za začátku. Na mlýnku totiž mají kávu z liberecké pražírny Nordbeans, a ta je dobrá snad úplně vždycky. 

Když jsem teď hledala přesnou adresu této kavárny, našla jsem její charakteristiku. Ráno kavárna, později bistro, k večeru bar. My jsme ji vyzkoušeli v režimu "poobědová káva", ale rádi se přesvědčíme i v ostatní denní dobu. Protože jsme vyhodnotili, že sem rádi půjdeme i bez Knihy kaváren. 


Dobrá práce, Písku!

Komentáře

  1. Kdybych mohla, tak v jižních Čechách a na moravě zakotvím nadobro. :D Krásný tip, díky!
    BLOG Corculum | Stepanka_T

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Každým Vaším komentářem jsem moc potěšena :-) Děkuji..

Populární příspěvky z tohoto blogu

#89 Jak si vylepšit diář

Máte klasický papírový diář, nebo jste si tiskli měsíční plánovací diář z internetu?  Já mám oba - klasický papírový na osobní záležitosti a ten vytisknutý čistě jen pro blog. Ten mám ve formátu A5 a založený v šanonu (už chápete proč jsem měla potřebu čistit děrovačku :-)).
Ale aby to nebylo tak suché, rozhodla jsem si oba nějak vylepšit. Na Pinterestu můžeme najít nespočet "print labels", ale jsou zpravidla anglicky, jak jinak. A jelikož já preferuji spíše češtinu, "vyrobila" jsem některé sama :-)

#93 DIY: Co se svícny z IKEA?

Svíčky z IKEA milují všichni. Někteří se možná bojí, aby nevyhořeli (viď, tati?), ale stejně je milují. A i tak si je koupíme, ačkoli je vlastně ani nepotřebujeme. Dvacet pět hodin celkem obstojné vůně je prostě fajn.

Když stojíme v obchodě a házíme bezhlavě jednu svíčku za druhou do vozíku (protože "no neber to, za tu cenu!"), možná nám nedojde, že po vypálení vosku zůstane docela pěkná skleněná nádobka. Taková, že pokud v sobě máme alespoň trochu vetešníka, bude nám líto ji vyhodit. Ať jich máme doma klidně sto padesát! :-)
A tak jsem tu s pár tipy, co s takovou nádobkou udělat.

#58 Ostříhaná aneb jak jsem se svěřila do rukou učnici...

Ahoj,
otázka na začátek: Svěřily byste své vlasy do rukou začátečnice? 
Já jsem celkem dlouho řešila dilema, jestli teďka jít nebo nejít ke kadeřnici. Potom přišel na řadu výběr kadeřnice, jelikož k té "mojí" se mi už nechtělo. Ne, že by stříhala špatně, ale vždycky mi udělala na hlavě něco, co jsem úplně nechtěla (ačkoli to třeba ani nebylo ve finále špatné).  Nakonec jsem tedy přemýšlela, co bych tak na té hlavě chtěla.