Přeskočit na hlavní obsah

#226 PoČesku po Česku: Lipno a Český Krumlov

S příchodem každého nového roku si v hlavě sestavuji seznam míst v Česku, kam bych se chtěla podívat. Loni bylo na prvním místě vyjít na Sněžku, letos volba prvního výletu padla o něco jižnějí. Český Krumlov a okolí je jednou z oblastí, která nedávno prolétla instagramem, a tak jsme se inspirovali i my. 

Ubytování v době Velikonoc jsme si rezervovali radši předem, a protože fungujeme na sluníčko a v zimě dál, než za hranice Prahy nevyjedeme - nemáme dostatek energie ani my, ani auto ^^, přemlouvala jsem několik dní předem teploměr, ať se prosím na ten poslední víkend v březnu oteplí. 

Nakonec to vyšlo parádně. 
První zastávkou bylo Lipno nad Vltavou, ke kterému jsem ale zapomněli odbočit a nakonec se podívali i do Černé v Pošumaví a Horní Plané. To jsou v mých očích spíše vesničky, ale vůbec ne ošklivé. V Černé v Pošumaví jsme viděli kemp přímo na břehu Lipna, což by mohla být dobrá destinace na dovolenou s partou kamarádů.

Když jsme se tedy vraceli po špatném odbočení zpět, projížděli jsme skrz Frymburk, který leží na poloostrůvku Lipna - navíc docela fotogenicky. Potom už jsme sjeli jen pár kilometrů do Lipna nad Vltavou a zrovna zachytili příjezd kyvadlového autobusu na Stezku v korunách stromů. Takže plán na následující dvě hodiny byl jasný. 
Stezka v korunách stromů 
Takových stezek už je v naší republice několik, ale ta na Lipně byla postavena jako úplně první v roce 2012. Je vysoká 40 metrů a dlouhá 675 metrů. Pokud špatně snášíte výšky, tak bych procházku po ní spíš zvážila. Co se týká praktických informaci, jak už jsem zmínila, jezdí nahoru ke stezce kyvadlový autobus (v jarní sezóně každou hodinu) z centrálního parkoviště, vstup se platí klasicky nahoře. Pozitivní je určitě i to, že je stezka bezbariérová. Rozhodně stojí za vidění jak stezka - je to vážně kolos a samozřejmě i ten výhled okolo. Nebudu lhát, že mám spadeno na návštěvu i nově otevřené sestry v Krkonoších.

popis


Český Krumlov

Odpoledním programem byla prohlídka Českého Krumlova. Z dětství si pamatuju, že jsme v něm byli dvakrát a vždycky nehorázně pršelo. Teď jsme si ale počasí očividně objednali, což je patrné i z fotek. 

Jelikož jsme přijeli na Velký pátek, zastihli jsme na náměstí Svornosti velikonoční trhy a vůbec celé město bylo tak nějak hezky vyzdobené. Zaujalo nás taky, že i když jsou ve středu města obchody známých obchodních sítí, jsou zakomponovány do rázu historického centra a nemáte tak při pohledu na obchod epileptický záchvat. Od toho bychom se v mohli učit i v jiných městech. 

popis
Samozřejmě jsme nevynechali ani procházku zámkem Český Krumlov, který je po Pražském hradě druhým nerozsáhlejším areálem v České republice. A dle internetu i druhým nejvíce navštěvovaným ^^. V tu chvíli jsme si užívali hlavně sluníčka výhledů na město. 

Co se týká praktického tipu na závěr, doporučuji využít parkoviště u autobusového nádraží. Nejen, že nezaplatíte tolik, jako dole pod zámkem, ale také cestou do centra budete procházet okolo skoro už insta ikonického pohledu na celé město.

V nejbližší době může být mimo zámku cílem výletu i:
Po dvě soboty 21. a 28. dubna a ve sváteční první májový den 1. května opět zaplní Klášterní dvůr a celou řemeslnou uličku jarmark a řemesla.



Ubytování

Co se týká ubytování, byl to trošku oříšek. Samozřejmě při jeho výběru zohledňujeme umístění, úroveň, cenu, ale velkou prioritou je možnost parkování. Zejména to poslední byl tady u většiny hotelů problém - přestože je v centru vážně co vybírat. Druhý den jsme měli v plánu výlet do Českých Budějovic, a tak jsme nakonec zvolili kompromis - Hotel u Matěje ve vesničce Černice, asi 8km od Krumlova a 19km od Budějovic. Pokoj jsme si rezervovali jako vždy přes stránky booking.com. 

Pokud chcete zažít venkov v pravém slova smyslu, vyražte do tohoto hotelu. Říkali jsme si, že kdybychom se chtěli učit na maturitu nebo nějakou důležitou zkoušku, jeli bychom sem. Ticho a klid doplní už jenom ochota majitelky a provozu hotelu. Vážně moc milé paní. Jinak je tedy hotel dobrým výchozím bodem pro cestování po jižních Čechách. A plus mají i za kamna na dřevo v jídelně/restauraci - to já ráda ^^. 

Další den jsme vyrazili už jen do Holašovic - jihočeské vesničky spadající pod UNESCO, kde jsem si koupila v keramice u Müglů formu na bábovku.. a do Českých Budějovic, kde jsme zašli na oběd do vyhlášené restaurace Masné krámy a odškrtli si další stránku v Knize kaváren


Ale o tom zase třeba příště, protože jestli jste dočetli až sem, už teď máte velký obdiv.
Děkuju! 
Tento článek nebyl psán na základě žádné spolupráce a veškeré uvedené poznatky jsou mým subjektivním názorem.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

#89 Jak si vylepšit diář

Máte klasický papírový diář, nebo jste si tiskli měsíční plánovací diář z internetu?  Já mám oba - klasický papírový na osobní záležitosti a ten vytisknutý čistě jen pro blog. Ten mám ve formátu A5 a založený v šanonu (už chápete proč jsem měla potřebu čistit děrovačku :-)).
Ale aby to nebylo tak suché, rozhodla jsem si oba nějak vylepšit. Na Pinterestu můžeme najít nespočet "print labels", ale jsou zpravidla anglicky, jak jinak. A jelikož já preferuji spíše češtinu, "vyrobila" jsem některé sama :-)

#93 DIY: Co se svícny z IKEA?

Svíčky z IKEA milují všichni. Někteří se možná bojí, aby nevyhořeli (viď, tati?), ale stejně je milují. A i tak si je koupíme, ačkoli je vlastně ani nepotřebujeme. Dvacet pět hodin celkem obstojné vůně je prostě fajn.

Když stojíme v obchodě a házíme bezhlavě jednu svíčku za druhou do vozíku (protože "no neber to, za tu cenu!"), možná nám nedojde, že po vypálení vosku zůstane docela pěkná skleněná nádobka. Taková, že pokud v sobě máme alespoň trochu vetešníka, bude nám líto ji vyhodit. Ať jich máme doma klidně sto padesát! :-)
A tak jsem tu s pár tipy, co s takovou nádobkou udělat.

#58 Ostříhaná aneb jak jsem se svěřila do rukou učnici...

Ahoj,
otázka na začátek: Svěřily byste své vlasy do rukou začátečnice? 
Já jsem celkem dlouho řešila dilema, jestli teďka jít nebo nejít ke kadeřnici. Potom přišel na řadu výběr kadeřnice, jelikož k té "mojí" se mi už nechtělo. Ne, že by stříhala špatně, ale vždycky mi udělala na hlavě něco, co jsem úplně nechtěla (ačkoli to třeba ani nebylo ve finále špatné).  Nakonec jsem tedy přemýšlela, co bych tak na té hlavě chtěla.