Přeskočit na hlavní obsah

#209 Farma u sv. Anny

Ahoj, přátelé, 
srpen se nám překulil do září a prázdniny jsou minulostí. Já už jsem dostala rozvrh na další semestr a od příštího týdne to vypukne. Poslední dny si snažím užívat. Chvilkami trochu pracovně, ale dnes jsem měla volno, a tak jsem se vydala do pražské Sapy pro kokosové mléko. Z červencového kempování nám totiž zbylo dost bílého rumu, a tak u nás bude o víkendu pinacoladový dýchánek. 
V Sapě jsme se rovnou stavili na brunch, tedy na PHO s hovězím a kuřecím masem. Bylo opravdu výborné. 

Počátkem minulého týdne jsme byli na výletě v Brandýse nad Labem, kde je rodinná Farma u sv. Anny. Zabývají se chovem koz a jerseyských krav, jejichž mléko obsahuje složku, která by měla být pro člověka zdravější než je tomu u "klasického" mléka. 


Přiznám se, že jsem si na farmářských trzích této farmy všimla díky logu/designu/grafice stánku. Po ochutnání jejich produktů ho ale vídám ještě radši. Pravidelně kupuji jogurty (obzvlášť meruňkové) a tvaroh. Z této první a určitě ne poslední návštěvy přímo "u zdroje" jsem si odnesla ještě kravské mléko (taky skvělé!) a sýr.

Na svých webových stránkách mají uvedeno, že si jako rodina splnili/plní sen. A podle přístupu k zákazníkovi jim to 100% věřím. Když jsme byli po příchodu na farmu usazeni ke stolu, byla nám sympatickou paní domácí nabídnuta káva a koláč. My jsme kávou samozřejmě nepohrdli, ale naše kroky mířili za zmrzlinou. Mají ji letos, pokud se nepletu, prvně a už stačili vyhrát na festivalu zmrzliny první příčku v čokoládové kategorii. V den naší návštěvy byla ovšem "na skladě" jahodová s vanilkou. Vůbec nám to nevadilo. Koneckonců, i já jsem tentokrát zapomněla na heslo: "Nejdřív vyfotit, potom jíst."





Nesmím zapomenout, že jsme ještě před zmrzlinou museli ochutnat švestkový koláč. Byl čerstvý, ještě teplý a naprosto bez mučení přiznávám, že to byl jeden z nejlepších makovo-švestkových koláčů, co jsem kdy jedla. 

Český původ zboží je pro mě častým důvodem pro koupi. Mám ráda, když smím alespoň trochu podpořit české podnikatele. Ať už je to rodina nebo parta lidí, líbí se mi pomáhat někomu plnit sen. A ten pocit je stokrát příjemnější, když víte, že si to ti lidé zaslouží. A to já právě na tomto místě vím. Že do svých produktů dávají i špetku lásky a už nad vchodem nesvítí velký nápis ZISK. 





Nezmínila jsem žádná negativa, a tak považuji za víc než důležité podotknout, že tento článek nebyl psán na základě žádné spolupráce a veškeré uvedené poznatky jsou mým subjektivním názorem :-) 

Pokud se budete toulat kolem Brandýsa, zastavte se. A nebo se zastavte na trzích na Náplavce, V Holešovicích, na Kulaťáku, na Andělu nebo v Říčanech (Více info).

No a já se budu těšit na sobotu na trhy!
Mějte se pekně,





P.S.: Do budoucna bych se chtěla zaměřit na typ takovýchto článků, baví? :-) 

Komentáře

  1. Tak to se někdy na nějakém trhu kouknu, vypadá to všechno božsky!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Každým Vaším komentářem jsem moc potěšena :-) Děkuji..

Populární příspěvky z tohoto blogu

#89 Jak si vylepšit diář

Máte klasický papírový diář, nebo jste si tiskli měsíční plánovací diář z internetu?  Já mám oba - klasický papírový na osobní záležitosti a ten vytisknutý čistě jen pro blog. Ten mám ve formátu A5 a založený v šanonu (už chápete proč jsem měla potřebu čistit děrovačku :-)).
Ale aby to nebylo tak suché, rozhodla jsem si oba nějak vylepšit. Na Pinterestu můžeme najít nespočet "print labels", ale jsou zpravidla anglicky, jak jinak. A jelikož já preferuji spíše češtinu, "vyrobila" jsem některé sama :-)

#93 DIY: Co se svícny z IKEA?

Svíčky z IKEA milují všichni. Někteří se možná bojí, aby nevyhořeli (viď, tati?), ale stejně je milují. A i tak si je koupíme, ačkoli je vlastně ani nepotřebujeme. Dvacet pět hodin celkem obstojné vůně je prostě fajn.

Když stojíme v obchodě a házíme bezhlavě jednu svíčku za druhou do vozíku (protože "no neber to, za tu cenu!"), možná nám nedojde, že po vypálení vosku zůstane docela pěkná skleněná nádobka. Taková, že pokud v sobě máme alespoň trochu vetešníka, bude nám líto ji vyhodit. Ať jich máme doma klidně sto padesát! :-)
A tak jsem tu s pár tipy, co s takovou nádobkou udělat.

#58 Ostříhaná aneb jak jsem se svěřila do rukou učnici...

Ahoj,
otázka na začátek: Svěřily byste své vlasy do rukou začátečnice? 
Já jsem celkem dlouho řešila dilema, jestli teďka jít nebo nejít ke kadeřnici. Potom přišel na řadu výběr kadeřnice, jelikož k té "mojí" se mi už nechtělo. Ne, že by stříhala špatně, ale vždycky mi udělala na hlavě něco, co jsem úplně nechtěla (ačkoli to třeba ani nebylo ve finále špatné).  Nakonec jsem tedy přemýšlela, co bych tak na té hlavě chtěla.