Přeskočit na hlavní obsah

#194 Foodie Meetup!

Ahoj čtenáři!
Dnes se ještě nebudu vzdalovat od poznání nového gastronomického podniku, s nímž vás chci seznámit. No, vzdálím se možná jen napůl. Ristorante Torino, nacházející se na pražské Palmovce, jsem totiž navštívila v rámci Foodie Meetupu recenzentů na stránkách Zomato. A to přece taky stojí za zmínku! 

Foodie Meetup: Ristorante Torino


zdroj fotky
Zomato jsou webové stránky s informacemi a hodnoceními stravovacích zařízení ve větších městech ČR (a zbytku světa ^^), které jsem objevila při hledání adresy svého času nově otevírané kavárny Oliver's Coffee Cup. Od té doby se mi zabydlela v mobilu i "jejich" aplikace a já dennodenně odpoledne vysvětluji Karlovi IV., že ho protentokrát prostě za to kafe dát nemůžu! Byť má ta pěkná kavárna sebelepší hodnocení. 

Pokud vás ovšem nějaká bankovka stejně ukecá, vy ji za tu kávu dáte a napíšete recenzi, může se stát, že vám dorazí mailem pozvánka na Meetup. Pojďme množit nadšence! Stejně všichni jíme! (pardon, nechala jsem se unést)

Včerejší sraz se konal v pěkné nově zařízené restauraci s ještě hezčí teráskou. Nebudu popírat, že bych bez navigace trochu nebloudila, ale po pár minutách zakotvíte správně. 

Před takovými akcemi člověka napadá, zda si bude mít s ostatními co povídat. Překvapivě jsem tentokrát takové myšlenky neměla, ale i tak by byly všechny obavy naprosto zbytečné. Hned na začátku jsem si přisedla k dvěma mladým slečnám, z nichž má jedna také blog (KRÁSKA DNE), a tak jsme měly co probírat. 

Degustační menu jsme zahájili hovězím tatarákem s houbami Shimeji, dijon aioli a domáci brioškou. Tatarák si obecně moc nedávám, takže nemám velké srovnání, ale tento byl jeden z nejlepších, co jsem kdy ochutnala. Brioška byla křehká a moc dobrá. 


Vzápětí přišla na řadu polévka, u které se mi líbil zvláštní způsob servírování. Nejprve byl donesen císařský lusk, křepelčí vejce a jakási pěna. Až na závěr číšník dolil hráškový krém. 


Domácí ravioly s krevetami a ricottou, fenyklem a kaviárem byly prvním hlavním chodem a zároveň chuťově nejméně vyváženým jídlem z celého menu. V jednom kousku jsem se krevety nemohla dohledat, v ostatních naopak nebylo prakticky nic jiného. Celý pokrm lehce přehlušil fenykl, což mi také nebylo úplně po chuti.

Rib eye steaku s petrželovým pyré, rašelinovými brambory, šalotkou na červeném víně a tymiánovým demi glace netřeba nic vytknout. Bylo skvělé jak napohled, tak chuťově.

Třešničkou byl dezert formou čerstvých jahod s ganache z bílé čokolády, jahodovým meringue a oříškového kamení. Poslední jmenované chutnalo výborně zejména s bílou čokoládou.  

Kuchař nám každý chod přišel představit ke stolu, což bylo zajímavé, ale vzhledem k nervozitě bylo vidět, že to není činnost jeho popisu práce. Obecně byla obsluha milá a oceňuji detail jako je nahřátí talíře. 

Závěrem bych už jen chtěla napsat, že jsem si večer užila a moc ráda jsem se zúčastnila takové akce. Přiznám se, že jsem byla zvaná již několikrát, ale nikdy se mi nehodilo datum, a tak děkuji Zomatu za jeho vytrvalost a za pozvání.

Mějte krásný večer!
Vaše,





Ristorante Torino Menu, Reviews, Photos, Location and Info - Zomato

Komentáře

  1. Ty jsi zlatá! <3 a velmi vtipný úvodník, ráda Tě zase někdy na kafe potkám ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ále! :-) ... Děkuju, určitě! Snad se ještě uvidíme :-) Měj se hezky a děkuji za komentář :-)

      Vymazat

Okomentovat

Každým Vaším komentářem jsem moc potěšena :-) Děkuji..

Populární příspěvky z tohoto blogu

#109 Únor za námi

Ú nor 2015 už je oficiálně za námi. Stalo se toho celkem hodně, a proto se s vámi podělím o pár fotek :-) Konec vykecávání, jdeme na ně.

#103 Filmy, které byste měla jako žena vidět

P řeci jen ještě není natolik teplo, abychom trávily většinu dne venku. A tak se celkem rády ještě zachumláme do deky a s kávou v ruce zhlédneme nějaký film. Původně byl tento článek plánován na Valentýna, ale proč mučit drahé polovičky slaďárnami. Pojďme si je vychutnat spolu - samy ženy!

#93 DIY: Co se svícny z IKEA?

S víčky z IKEA milují všichni. Někteří se možná bojí, aby nevyhořeli (viď, tati?) , ale stejně je milují. A i tak si je koupíme, ačkoli je vlastně ani nepotřebujeme. Dvacet pět hodin celkem obstojné vůně je prostě fajn. Když stojíme v obchodě a házíme bezhlavě jednu svíčku za druhou do vozíku (protože "no neber to, za tu cenu!"), možná nám nedojde, že po vypálení vosku zůstane docela pěkná skleněná nádobka. Taková, že pokud v sobě máme alespoň trochu vetešníka, bude nám líto ji vyhodit. Ať jich máme doma klidně sto padesát! :-) A tak jsem tu s pár tipy, co s takovou nádobkou udělat.