#214 Nepublikované články 2016

Ahoj!

Zrovna nedávno jsme si s přítelem dělali srandu, že v sobě máme každý naprosto odlišný druh bordeláře. On má bordel okolo sebe a já mám ten virtuální. Myšleno tak, že se mi čas od času stane, že nemám na ploše ani jedno volné místo na další soubor. Tak to prostě je hlavně během těžších studijních chvilek. Jedna taková nastala před Vánocemi a já objevila složku, ve které byly nashromážděné fotky na blog. 

U některých si pamatuju jak a kdy jsem je fotila, některé jsem úplně pozapomněla. Některé jsem nevydala kvůli tomu, že už se mi nelíbily nebo se mi v tu chvíli nechtělo psát na dané téma a nebo se mi nechtělo psát vůbec. Tak či tak, je mi trošku líto je jen tak nechat vytratit a řekla jsem si, že by to mohl být docela zajímavý koncept článku třeba i na další roky.

Nepublikováno 2016 

Hned u první fotky si vzpomenu i na den, kdy byla pořízena - tedy na 5. srpna 2016. Bylo to totiž odpoledne před začátkem LOH v Riu. Na švestkový koláč jsem vám chtěla dát recept, ale nestalo se tak, bohužel.. 

Přehoupněme se na samý začátek roku, tedy na 24. ledna. Krémy z kozí řady Ziaja jsem dostala loni pod stromeček a musím se přiznat, že zatím u obou neubyla ani čtvrtka. Nějak mi úplně nesedly. Jsou hodně hutné a šíleně dlouho trvá, než se vsáknou. Byl k nim ještě krém na ruce a ten je naopak jedním z mých nejoblíbenějších!

V březnu přišel Lidl s kosmetickými novinkami a taky jsem tou dobou navštívila v Berouně (tehdy tuším jedinou) prodejnu nové generace. Šampon byl super, touhle fotkou jsem si i připomněla, že bych si ho mohla zase pořídit, ale sprej na ochranu vlasů před teplem mi tu stojí témě nepoužitý, Případá mi, že vlasy zatěžuje, jsou po něm těžké a mastné. Navíc mi vadí i jeho hodně hodně intenzivní parfemace. Masku už si moc nepamatuju, což znamená, že to nebyl ani zázrak, ani propadák.

Období jara bylo vůbec ve znamení kávy. Moc dobrou, byť z v Praze docela dostupné pražírny mamacoffee jsem ochutnala i v podniku Coffee cake & break na Žižkově. Maličká kavárnička v lokalitě mého kdysidávněho bydliště mě mile potěšila.

Den po Máji jsem se podruhé zamilovala. Vidíte ten design? Tohle byla chvilka, kdy jsem si pyšně fotila v podniku záchodky a bylo mi jedno, jestli na mě kouká půl kavárny. Tedy Kavárny, co hledá jméno. Je pravda, že mě v tu chvíli neskutečně bolela hlava (a káva k tomu nepřispěla), ale byla jsem jednou z prvních zákaznic a to za to stojí!

Fotku jihočeského rybníku jsem našla ve složce nepublikované spíš náhodou a zdá se mi, že sem nějak patří. Miluju tenhle čas, kdy příroda vypadá jak ze Slunce, seno, jahody nebo Jak dostat tatínka do polepšovny. A miluju vzpomínky, třeba že jsme od tohoto rybníku jeli asi 50km v autě jenom v plavkách (smí se to vůbec? :D).. 

Nikdy jsem nechtěla mít blog o tom, abych jen fotila co jsem si kde koupila a že to nutně potřebujete taky! Taky to ale neznamená, že se nechci čas od času pochlubit, dát třeba tip.. A prostě jsem to vyfotila, tak to sem dám! ^^ ..  

V létě jsem si hodně oblíbila místo těžkých parfémů tělové spreje a tenhle od Baley mě zaujal, i když vůni melounu obvykle vůbec nevyhledávám. Výdrž jako takovou má celkem krátkou (jak už to tak u tělových sprejů bývá), ale zato vůbec neubývá!

Krémík od Weledy jsem si koupila do kabelky a vlastně ani nevím proč, když je pro děti. Krém Cien taky v polovině roku prolétl instagramem. Krásně voní obě jeho verze a hezky se vstřebává. Na cestu ideální. 

Na poslední fotce je řasenka Bell, kterou jsem si spíš z nouze koupila v Jindřichově Hradci v obchůdku Ziaja a byla jsem příjemně překvapená! Rtěnka byla v Tetě v akci asi za 40,-, odstínem je krásná, ale výdrž nic moc. Mě obecně Gabriella Salvete moc neuchvátila. A tužku jsem vzala jen tak z hecu u pokladny asi za 9.- a je prima na obočí. :) To je taková ta česká klasika, kterou vždycky měla u sebe babička. 

Tím jsem se dostala až na konec léta a potom už jsem se sklouzla do prosince. Můžete mi říct, kam zmizel podzim a třeba listopad? Neskutečně to uteklo!

Mějte se krásně,